Ema Destinnová

(26.2.1878 Praha - 28.1.1930 České Budějovice)

Sopranistka (vl. jm. Emilie Pavlína Kittlová). Zpěv studovala soukromě u manželů Loewových. Působila ve Dvorní opeře v Berlíně (od 1898), v Bayreuthu (od 1901), v Londýně (od 1904), v Metropolitní opeře v New Yorku (od 1908). Často hostovala v ND. Jedna z nejvýznamnějších českých pěvkyň. Byla zcela výjimečnou pěvkyní a umělkyní. Měla mohutný hlas temnější barvy a širokého rozsahu, dokonale vyrovnaný ve všech rejstřících, schopný všech dynamických odstínů a bezpečně technicky ovládaný. Často vystupovala např. s K. Burianem, dále s E. Carusem a pod taktovkou A. Toscaniniho (mj. v premiéře Pucciniho Děvčete ze zlatého Západu). Byla činná i literárně, překládala písně a árie do češtiny, sama zkomponovala několik písní. Zanechala přes 200 zvukových snímků. Z rolí: Mařenka (Prodaná nevěsta), Milada (Dalibor), Aida, Santuzza (Sedlák kavalír), Nedda (Komedianti), Tosca, Čo-Čo-San (Madame Butterfly), Valentina (Hugenoti), Carmen, Mignon, Senta (Bludný Holanďan), Alžběta (Tannhäuser), Elsa (Lohengrin), Salome.